V jedné vesnici se narodil chlapec
Chlapcovi rodiče měli v zahradě strom
Strom zasadil chlapcův praděd, moudrý muž
Čtyřem pokolením dával v létě stín
I velké, sladké plody
Také chlapec, kdykoliv dostal chuť, vzal si a jedl
Z chlapce se stal mladý muž
Přišel ke stromu a řekl: "Chci cestovat. Uřežu ti větve a postavím si z nich loď"
Strom řval hrůzou a bolestí, když jej chlapec mrzačil
Pláč stromů není slyšet
jejich bolest a hrůza je ale nezměrná
Ze stromu zůstal pahýl bez větví
Už nikdy žádný stín a žádné plody
Chlapec dozrál v muže
Muž vzal sekyru, přišel ke stromu a řekl: "Chci dům, vezmu si tvůj kmen"
Strom nepřestával křičet bolestí a bezmocí
Křik stromů neslyšíme
jejich bolest a hrůza je ale nezměrná
Duše kácených stromů sestupují do kořenů
Z muže se stal stařec
Šoural se po prázdné zahradě a přemýšlel o svém životě
On v životě poznal, co je štěstí
Spokojen sám se sebou
Unaven stářím, sluncem a pocitem sucha v ústech,
... dosedl na jakýsi pařez.